V sobotu 8. února 2020 se kolem osmé hodiny ranní začalo plnit školní parkoviště nedočkavými žáky a žákyněmi 7. ročníků. Po naložení všech zavazadel, včetně lyžařského a snowboardového vybavení, jsme se rozloučili s rodiči a v počtu 36 žáků, třech učitelů a jedné zdravotnice jsme se autobusem vydali směrem Janské Lázně.
Do tohoto krkonošského města na úpatí Černé hory jsme přijeli kolem 14. hodiny a na uvítanou nás čekal první „výšlap“ se zavazadly k chatě Lovrana, kde jsme měli zajištěné ubytování.
Na nic jsme nečekali a ještě to odpoledne jsme vyrazili na sjezdovku. Zde mohl každý ukázat, co v něm dříme, a na základě svých dovedností byl následně zařazen do jednoho ze dvou lyžařských družstev, popř. do družstva snowboardového.
Sotva jsme se všichni sžili s lyžemi či se snowboardem na nohou, výcvik narušila pondělní nepřízeň počasí. Vichřice Sabine, které řádila téměř po celé České republice, nás v Janských Lázních sice nepotrápila, ale silné deštivé přeháňky se nám už bohužel nevyhnuly. Tento den jsme tak museli lyžování a snowboardování odložit. Dopoledne jsme strávili na chatě, kde jsme se snažili o klidový režim, abychom čas využili k načerpání nových sil, a odpoledne nám počasí dovolilo vyrazit alespoň na Kolonádu ve městě a posilnit se v místních cukrárnách.
Po pondělním dešti se nad námi Krakonoš naštěstí slitoval a poslal nám dostatek sněhu. Každý další den nás po ránu čekal vždy čerstvě napadaný prašan a my jsme tak mohli pilovat své lyžařské i snowboardové dovednosti. Po týdenním tréninku mohl být každý z nás pyšný na své pokroky, kterých jsme společnými silami dosáhli. I tací, kteří v sobotu poprvé obouvali lyžáky či snowboardové boty, sjížděli ke konci kurzu sjezdovky SkiResortu ČERNÁ HORA bez většího zaváhání.
V pátek 14. 2., poslední den našeho kurzu, jsme měli zamluvenou slalomovou dráhu, která se nachází na úplném vrcholu Černé hory. Závody proběhly dvoukolově v následujích kategoriích: lyžař, lyžařka a snowboardisté.
Po závodech jsme se museli už s krkonošskými kopci rozloučit a dle sil a lyžařských schopností jsme se ubírali směrem k chatě buď po sjezdovce, nebo kabinkou a skibusem. Na chatě jsme dobalili poslední věci a po obědě jsme už naskákali do autobusu a vydali se na cestu domů. Zpátky na jih jsme se plni dojmů, zdraví a hlavně celí vrátili kolem 19. hodiny.
Touto cestou bych ráda poděkovala instruktorům p. uč. Šárce Oesterreicher a p. uč. Františku Maxovi za celotýdenní péči o svěřené lyžaře a snowboardisty. Poděkování náleží i rodičům, kteří svým dětem umožnili se kurzu zúčastnit. Lyžování i snowboardování jsou krásné sporty, v dnešní době však poněkud nákladné.
Mgr. Anna Brothánková